Byl leden
Poslední leden byl golfu čas a z Kamýku zněl ku sportu hlas. Tak popadli jsme hole a rána za ranou sviští si a spadne daleko před jamou. Mráz, nemráz!
Nevadí! My byli nadšení, krásný den, tahle hra, příroda a fajn parta, to je to naše mámení.
Každou chvíli zazní hlas! Rána jako z děla, co nikam nedoletěla! Nevadí! A tak znovu a zas a zas, a s velkou pílí zkoušíš úspěch! ,,Zaplať pánu Bohu, že míč už se blíží k cíli! "
Tu se řítí střela z boku, zase džihád, mám to v oku! Bez křoví a dalších klestí není žádné dobrodružství. Vlezeš dovnitř, stojíš hnedle, bouchneš do něj, spadne vedle. A tak si to zopakuješ, z výsledku se neraduješ! Musíš býti trpělivý, než vylezeš, trvá chvíli. Postavíš míč na týčko, dáš si další ranku a se štěstím trefíš jamku. Moje matičko!
Úleva je dozajistá, když se míček pohne z místa, ale při tom běsnění s nohami vždy na zemi! Je to pocit blažený, když letí míč nad zemí, když překoná vzdušný vír a pak trefí cíl.
Krásná hra a krásný kraj, sosna za sosnou, únava a osma za osmou! Někdo by se z toho pomát, avšak nevadí! Půjde příště a chuť si napraví!
16 jamek to byl konec a lednovým dobrodružstvím zazvonil zvonec....
K vítězství gratuluji Milanu Píseckému
